Jan Havlíček

Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova  ( Praha, Česká republika)

Vystudoval biologii (Bc.) a antropologii (Mgr.) na PřF UK. V rámci své disertační práce, kterou obhájil r. 2004 na stejné fakultě, se zabýval lidskou chemickou komunikací. V roce 2010 byl jmenován docentem v oboru antropologie. V letech 2001-2013 pracoval na Fakultě humanitních studií UK, kde založil výzkumnou skupinu Etologie člověka a v rámci magisterského oboru obecná antropologie vedl specializaci etologie člověka. Od roku 2013 pracuje jako docent na oddělení etologie, katedra zoologie PřF UK a zároveň jako seniorní výzkumník v Národním ústavu duševního zdraví. Účastnil se též několika dlouhodobých terénních výzkumů (např. Kamerun, Namibie, Papua-Nová Guinea). Publikoval více než 90 mezinárodních odborných textů, podílel se též na několika česky psaných knihách jako je Lidský obličej, Evoluce kultury či Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc. Odborně se zabývá především evolučními aspekty sociální percepce. Jeho výzkumná skupina studuje, jakým způsobem tělesný pach, tváře a hlasy ovlivňují utváření prvního dojmu, a to především v kontextu výběru partnera a fyzické kompetice. Dále se zabývá formováním partnerských vztahů a interakcí biologické a kulturní evoluce.

Rovnou za nosem: chemická komunikace u člověka 

Celá řada studií z posledních let ukazuje, že čichové podněty hrají významnou roli v nejrůznějších sociálních interakcích. Mezi ty nejvýznamnější patří: i) vztahy mezi novorozencem a matkou, ii) partnerské vztahy a iii) emoční vyladění. Pachové látky produkované v oblasti matčiných prsou se například podílejí na zahájení kojení. Vzájemné rozpoznání na základě tělesné vůně se též podílí na vytváření vazby mezi matkou a dítětem. Další oblastí, v níž hraje čich významnou roli, je výběr partnera. Podobně jako u jiných savců bylo u člověka zjištěno, že má tendenci preferovat jedince heterozygotní v rámci genů hlavního histokompatibiliního komplexu (MHC). Tyto geny hrají ústřední úlohu v imunitním systému při rozpoznávání vlastních a cizorodých látek a heterozygotní jedinci vykazují efektivnější imunitu. Výsledky nejnovějších souhrnných studií však ukazují, že preference pro MHC odlišné jedince nejsou prokazatelné. Zároveň bylo zjištěno, že podobnost v rámci MHC genů mezi partnery negativně ovlivňuje sexuální spokojenost. Lidská tělesná vůně se také mění v závislosti na emočním vyladění daného jedince. Tyto změny mohou vnímat lidé v našem okolí, byť ne nutně na vědomé úrovni. Bylo například zjištěno, že pach jedinců, kteří měli strach zvyšuje úzkost i u jiných lidí. Zároveň se ukazuje, že takovéto pachy mění zpracování podnětů ve specifických částech mozku jako je například amygdala. Také pozitivní emoce jako je radost mohou ovlivnit tělesný pach člověka a ovlivňují náladu lidí v jejich blízkosti. V současnosti však není příliš jasné, jaké konkrétní chemické látky ovlivňují vnímání příjemnosti tělesné vůně či způsobují změny nálad.

Rozhovor s doc. Janem Havlíčkem, který vytvořily Kateřina Kloudová z Aroma Ateliéru a Jana Urbanová z Aromaterapie Santala si můžete přečíst na tomto odkazu. - jeho první část 

Druhá část rozhovoru je k přečtení zde.